Úvodní stránka » Aktuální informace » Záhájení Evropského roku pro rozvoj 9. ledna v Rize

Záhájení Evropského roku pro rozvoj v Rize 9. ledna 2015

Na základě iniciativy Evropského hospodářského a sociálního výboru z popudu člena lotyšské organizace Přátelé Evropy Andrise Gobinše schválila Evropská komise návrh, aby se rok 2015 stal Evropským rokem pro rozvoj. Původní název měl být Evropský rok rozvoje, ale byla zvolena dynamičtější varianta názvu. Jedná se o první evropský rok, který je věnován zahraničním aktivitám EU.

Evropská komise přijala sdělení k ERR, v němž definovala jeho cíle – zvýšit povědomí evropských občanů o významu a přínosu evropské rozvojové pomoci, aby nedošlo k oslabení podpory rozvoji v důsledku dopadů evropské ekonomické recese. Těžiště aktivit bylo přesunuto do jednotlivých zemí, kde by se do nich měly zapojit veřejné instituce, občanská společnost, podnikatelské reprezentace.

Rok rozvoje byl slavnostně otevřen v Rize u příležitosti zahájení lotyšského předsednictví Rady EU 9. ledna. Zahájení se konalo v budově Lotyšské národní knihovny, která byla otevřena před dvěma měsící a kde se bude konat většina akcí předsednictví.

Zahajovací část konference otevřela lotyšská předsedkyně vlády Laimdota Straujama minutou ticha za oběti teroristického útoku v Paříži. Premiérka uvedla, že Lotyšsko může sloužit jako příklad úspěšného rozvoje, kdy se ze zaostalé země stalo úspěšně se rozvíjející zemí s vysokým růstem HDP.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil potřebu zapojit do politiky rozvoje evropské občany.  Rozvojové cíle tisíciletí (MDG) schválené v roce 2000 do roku 2015 se podařilo z velké části splnit (počet lidí trpících chudobou byl snížen na polovinu, 9 z 10 dětí chodí do školy).  a Letos budou dohodnuty nové Cíle udržitelného rozvoje (SDG). Rok bude nabitý významnými událostmi – konference v Adis Abebě, zasedání VS OSN v New Yorku a klimatická konference v Paříži.  EU se podařilo díky její pomoci změnit životy milonů lidí v rozvojových zemích, ale stále je 87 milionů hladových, jedno z 9 dětí umírá mladší než 5 let, lidé umírají v konfliktních zemích, sílí radikalismus, řádí ebola. To vše vyžaduje společný postup mezinárodního společenství. SDG budou platit pro všechny a EU je přijímá jako globální závazek.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogherini zdůraznila, že ERR není institucionální záležitost, ale věc občanů. Je třeba získat podporu médií, univerzit, veřejného mínění.  Rozvoj je univerzální agenda a je proto třeba opustit logiku dělení na Sever a Jih. Je třeba cílit také na odstranění chudoby na Severu, prosadit strukturální změny, udržitelnou výrobu a spotřebu,  vládu práva. Připomněla, že některých MDG nebylo dosaženo, pokračuje násilí a není zajištěna bezpečnost. Rozvoje bez míru nelze dosáhnout. 1,4 milionů lidí zahynulo v ozbrojených konfliktech. Rozvoj je důležitý pro naši bezpečnost.

Linda McAvan, předsedkyně Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu vidí v ERR příležitost k veřejné debatě. Lekce z historie MDG ukazuje, že cíle fungovaly, jak to potvrzují výsledky, za kterými stojí konkrétní lidé, kterým pomohly. Na druhé straně pociťujeme zklamání z vývoje v subsaharské Africe, kde pokračují konflikty a řádí ebola. Připomněla, že v ozbrojených konfliktech je pácháno násilí na ženách. Podpořila myšlenku, aby se debata o SDG netýkala jen rozvojových zemí, ale i nás. ERR by měl přinést konkrétní návrhy projektů.

Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Henri Malosse zdůraznil, že ERR je prvním evropským rokem s přesahem za hranice EU. Chudoba a oddalování rozvoje vedou k terorismu. Naše činnost mimo EU má velký význam při rozšiřování základny našich hodnot, které však nemůžeme nikomu vnucovat.  Uvedl příklad konvence z Lomé, která byla vyjednána  s partnery. Je třeba přehodnotit politiku rozvoje, v níž je mnoho byrokracie a pro občany EU není viditelná. Potřebujeme reformy, dialog, včetně o otázkách naboženství,  zapojit občanskou společnost včetně sociálních partnerů, transparentnost a decentralizaci, což se odrazilo v dohodách z Cotonou. Je třeba koordinovat pomoc poskytovanou členskými státy EU na národní úrovni. ERR by měl přispět k tomu, aby evropští občané na konci roku 2015 věděli jaký je význam rozvojové pomoci.

Michel Lebrun, předseda Výboru regionů zdůraznil nutnost zapojení měst a regionů jako partnerů do rozvojové spolupráce. Je třeba zapojit co nejvíce místních komunit v rozvojových zemích do rozvoje.

Seamus Jeffreson, ředitel CONCORD Evropského sdružení nevládních organizací angažujících se v rozvojové politice byl ve svém vystoupení kritický pokud jde o dosažené výsledky, protože přetrvává globální chudoba, nerovnost, nespravedlnost. Náš životní styl v Evropě dopadá na životy milionů lidí v rozvojovém světě. Do naplňování cílů ERR je třeba zapojit též NGO z oblastí životního prostředí, lidských práv, podnikatele.

Po zahajovací části pokračovala konference dvěma panely. V prvním panelu věnovaném úloze ERR pro dialog o výsledcích, přínosech a výzvách udržitelné rozvojové spoplupráce vystoupil v úvodu evropský komisaři pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybářství Karmenu Vella.  EU využije rok 2015 k diskuzi o směřování rozvojové spolupráce. Náš postoj k udržitelnému rozvoji musí být v souladu s SDG, protože udržitelný rozvoj je věcí všech, každý je zodpovědný za životní prostředí. Ochranu životního prostředí je třeba vnímat jako ekonomickou příležitost a proto prosazujeme nejvyšší standardy ochrany.

Bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vike Freiberga, prezidentka Madridského klubu (sdružení bývalých prezidentů a předsedů vlád uvedla své vystoupení odkazem na teroristický útok v Paříži a řekla, že rozdíly v názorech nemohou být důvodem k vraždě. Krize vedla k přehodnocení politik růstu v Evropě.  Vyslovila se pro podporu základního výzkumu, který přinese objevy využitelné následně v aplikovaném výzkumu. Růst  musí být doprovázen solidaritou. MDG přinesly úspěchy, ale nerovnost se prohlubuje včetně uvnitř EU. 

Podle ministryně zahraničních věcí Estonska Pentus Rosimanus rok 2015 bude ovlivněn bezpečnostními aspekty, bezpečnost je třeba posilovat dlouhodobě. Lotyšsko a Estonsko se staly ze zemí přijímajících rozvojovou pomoc zeměmi poskytující tuto pomoc, právě díky rozvojové spolupráci.  Je třeba definovat konkrétní priority udržitelného rozvoje, lépe využívat zdroje. Jejich nedostatek vede k inovacím, musíme se naučit „to do more with less“. Veřejná rozvojová pomoc potřebuje veřejnou podporu, proto je třeba diskutovat s veřejností o rozvojové spolupráci.

Romain Schneider ministr rozvojové spolupráce a humanitárních záležitosti Lucemburska, které převezme od Lotyšska předsednictví v polovině 2015 řekl, že zatímco Lotyšsko se soustředí na Východní partnery, Lucembursko se zaměří na Afriku, Asii a L. Ameriku.

Isabella Löwin, ministryně pro mezinárodní rozvoj Švédska řekla, že ERR je příležitostí stanovit agendu pro rozvoj. Je třeba zhodnotit proč se nepodařilo zcela splnit MDG a projednat jak realizovat SDG. Kladla důraz na klimatické změny, jejichž dopady ohrožují rozvoj.  Na vybudování potřebné infrastruktury ve světě je třeba 90 trilionů USD. Musíme se rozhodnout, zda investovat do OZE jako jsou  offshore větrné elektrárny nebo do těžby ropy zatěžující životní prostředí. Švédsko dává 1 % HDP na rozvojovou pomoc.  Evropské politiky by měly být koherentní. Uvedla negativní příklad, kdy EU dává pomoc africkým státům na rozvoj rybářství a kupuje zároveň podíly na lov ryb v afrických vodách, které tyto země nevyužijí.

Francouzská státní ministryně rozvoje a frankofonie Annick Girardin řekla, že svoboda bude rychlejší než barbarismus a laicismus se prosadí díky solidaritě.  Význam ERR je v potřebě vysvětlit, že přes politiku úspor je nutná solidarita, která je v jádru evropského projektu.  Musíme oslovit občany. Přístup k rozvoji musí být globální.  Zmínila se o významu připravované  pařížské konference o klimatu pro udržitelný rozvoj.

Ve druhém panelu věnovaném rozvojové agendě po roce 2015 a zaměření se na dobrou správu, efektivní a zodpovědné instituce jako záruku udržitelného a inkluzivního rozvoje  vystoupil v úvodu ministr zahraničních věcí Lotyšska Edgards Rinkevičs. Podle něj by při jednání EU o SDG měly být zváženy tři aspekty  – soustředit se na veřejnou správu a vládu práva, posílení postavení žen a svobodu médií.Teritoriálně se Lotyšsko zaměří na východní partnery a Střední Asii.

Neven Mimica, evropský komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj podtrhl, že bez dobré správy věcí veřejných nebude rozvoj. Instituce musí být silné. Většina účastníků průzkumu OSN uvedla, že si přeje čestnou a účinnou vládu. Dobrá správa proto bude prioritou SDG. V letech 2005-2009 věnovala EU na tento cíl 9 miliard EUR a rozsah této pomoci bude v letech 2014-2017 obdobný. Prioritou budou země Střední Asie – Tádžikistán, Kirgistán, Kazachstán, země ACP, kam bude směřovat pomoc z EDF.

Gruzínský premiér Irakli Garibashvili  poděkoval za podporu Lotyšska evropským aspiracím Východních partnerů. Gruzie prochází transformací, reformy jsou zaměřeny na změny institucí. Je zde společná vůle vlády a lidí za podpory EU. Soudy se stávají nezávislými, mění se vzdělávání, sociální situace. Pokračuje úspěšně boj s korupcí, prosazuje se demokratická zásada „check and balance“, zúčtovatelnost, zodpovědnost vládních úředníků. Z nejvíce zkorumpované země se Gruzie stala jednou z nejméně zkorumpovaných. Vláda je transparentní. Gruzie má svůj plán rozvoje a chce jej do roku 2020 uskutečnit. Asociační dohoda s EU jí poskytla stabilitu, buduje základy fungování demokratického státu. Jsou otevření pro investice. Čelí dvěma hlavním výzvám –  okupace 20 % území a vztahy se sousedy, o jejichž zlepšení usilují, nikoli však za cenu ztráty suverenity.

Místopředsedkyně vlády Kyrgyzstánu Elvira Sarieva potvrdila, že její země je partnerem EU a vede s ní politický dialog i díky zprostředkování Lotyšska. Prioritou kyrgyzstánského vedení  je prosazení vlády práva. Čekají je prezidentské a parlamentní volby příští rok. Vypracovali národní strategii udržitelného rozvoje Kyrgyzstánu. Chtějí, aby specifika horských zemí byla zohledněna při vypracování SDG.

Cihan Sultanoglu, asistentka administrátora a ředitelka regionální kanceláře UNDP pro Evropu a SNS řekla, že předložených 17 SDG zahrnuje 169 konkrétních cílů – viz návrh pracovní skupiny OSN https://sustainabledevelopment.un.org/sdgsproposal . Budou se realizovat prostřednictvím partnerství – s občanskou společností, akademickou sférou, soukromým sektorem. Návrh byl konzultován s více  jak 3000 zainteresovanými stranami.  Podmínkou úspěchu SDG jsou silné instituce, vlády budou zodpovědné za zavedení dobré správy, budou moci využít zkušeností EU z transformace nových členů. Bude třeba do realizace SDG více zapojit lidi a dodržet transparentnost.

Tanya Cox z Evropské Task Force globální kampaně „Po roce 2015“ vystoupila s kritikou vůči rozvinutým zemím, které neposkytují dostatečnou pomoc rozvojovému světu.

Konference byla uzavřena přednáškou o rozvoji,  v rámci cyklu přednášek, které probíhají pod názvem Kapuscinski Development Lectures (Kapuscinski byl novinář polského původu, který se věnoval rozvojové problematice.  Přednášku přednesl profesor Homi Kharas z Brooking Institution. Její záznam lze nalézt na http://kapuscinskilectures.eu/. Přednáška obsahuje řadu zajímavých údajů a námětů jak zajistit dostatek prostředků na rozvoj. Vystoupil jsem v rámci diskuze a ocenil, že na rozdíl od předchozích řečníků zminil nutnost zapojení soukromého sektoru do rozvoje, bez nějž nebudou nová pracovní místa a příjem z daní pro úhradu nákladů veřejných služeb.

Celkově je možno hodotit zahajovací konferenci jako politickou demonstraci významu politiky rozvoje tvořící významnou část zahraniční dimenze EU, což bylo potvrzeno vysokou úrovní vystupujících. Na druhé straně to vedlo k velmi obecnému přístupu k problematice rozvoje a s výjimkou přednášky profesora Homi Kharase zde bylo velmi málo konkrétních námětů, příkladů dobré praxe a návrhů dalšího postupu.

14. ledna 2015

Ivan Voleš

----------------

Odkaz na tiskovou zprávu MZV k zahájení Evropského roku rozvoje

Video ke zprávě MZV:

Jak se podílejí členské státy - EYD2015

Činnosti partnerů (neziskové organizace, mezinárodní organizace a další aktéři) -EYD2015