Jak se dostat na třetí trhy s menší mírou kapitálového rizika?

Koncem listopadu hledala v Černínském paláci odpověď na tuto otázku téměř stovka zájemců. Řada přednášek českých i zahraničních lektorů o financování projektů v rozvojových zemích udržela pozornost publika po celý den a zájem účastníků o podklady z přednášek, potvrdil relevanci prezentovaných informací.

„Podnikatelský sektor určitým způsobem investuje do svých aktivit v rozvojových zemích stále“, uvedla Dagmar Kuchtová, ředitelka vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR  a současná předsedkyně výkonného výboru Platformy pro ZRS. „Investice do rozvojových zemí jsou rizikové a riziko drahé. Chtěli jsme ukázat různé možnosti, jak se dostat na třetí trhy s menší mírou kapitálového rizika a chceme v tom dále pokračovat.“

Podstatu dvoustranné zahraniční spolupráce s rozvojovými zeměmi (ZRS) vysvětlil zástupce ředitelky Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Pavel Bobek. Seznámil účastníky s novinkami v rozvojové spolupráci České republiky s vybranými, tj. prioritními rozvojovými zeměmi:  Bosnou a Hercegovinou, Etiopií, Moldavskem a Mongolskem. Jsou zde však i další země zařazené k rozvojové spolupráci, jejichž výčet lze zjistit na webových stránkách MZV ČR.

„V letošním roce dokončená Koncepce ZRS je základním dokumentem pro směrování investic českého státu do pečlivě vybraných rozvojových zemí“, zdůraznil Pavel Bobek. Uvedl dále, že koncepce byla vytvořena na období 2010-2017 a sektorově je zaměřena na životní prostředí, zejména vodohospodářství a sanitární projekty, samozřejmým tématem je podpora zemědělství, sociální služby a zdravotnictví,  rozvoj ekonomiky včetně  energetiky v oblasti obnovitelných zdrojů.

Význam nově schváleného zákona o zahraniční rozvojové spolupráci (ZRS), který je zatím jediným mezi novými členskými státy EU, vyzdvihl Martin Náprstek z České rozvojové agentury (ČRA). Upozornil, že zákon o ZRS ustavuje agenturu jako jedinou implementační instituci, která je praktickým nástrojem MZV pro implementaci projektů ZRS. „Agentura bude postupovat podle zásad politiky ZRS a pravidel projektového cyklu, zatímco plány a koncepční problematiku řeší MZV jako koordinátor“, dodal Martin Náprstek, který na semináři zastupoval ředitele ČRA.

Také Evropská unie poskytuje nemalé prostředky do rozvojových zemí.  EU patří mezi největší multilaterální dárce. „Pro konkrétní obchodní příležitosti je důležité si uvědomit, že nejde jen o konkrétní finanční toky, ale také o znalost fungování jednotlivých finančních nástrojů“, uvedl ve svém příspěvku ředitel Odboru politik EU, Vladimír Němec. Poukázal na provázanost vnější pomoci EU s její zahraniční politikou a připomněl, že Česká republika v r. 2011 přispěje 2,2 mld. Kč na nástroje vnější pomoci EU, včetně příspěvku do Evropského rozvojového fondu, který funguje mimo společný rozpočet EU a zaměřuje se výhradně na země Afriky, Karibiku a Tichomoří.

„Kromě oficiální rozvojové pomoci ČR a EU existují významné investiční aktivity bilaterálních i multilaterálních institucí, které mohou čeští podnikatelé oslovit se svými projekty“, zdůrazňuje Dagmar Kuchtová. Platforma pozvala do Prahy také představitele Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Belgické investiční společnosti pro rozvojové země – BIO. Její finanční ředitel Alain de Muyter na příkladech projektů ukázal principy státní podpory investičních aktivit.

Belgické soukromé podniky nejsou předmětem programu investiční podpory ze státních zdrojů, ale mohou to být jejich partneři v místě projektu, říká De Muyter . BIO více spolupracuje s dalšími finančními i nefinančními institucemi na rozvoji finančních trhů v rozvojových zemích. Na druhou stranu však dodává, že existuje více podobných institucí, jako je BIO. Jsou to polostátní fondy obecně označované jako DFI – development finance institution. Založené svými mateřskými státy,  podporují rozvoj podnikání v třetích zemích a mnohé z nich jsou schopny spolufinancovat zajímavé, čistě soukromé rozvojové projekty. „Český podnik se může ucházet o podporu u kterékoliv z evropských DFI“, zdůraznil závěrem své přednášky Alain De Muyter.

„Celkově lze konstatovat, že cesta na nové trhy je těžká, ale díky mnoha rozvojovým mechanismům a nástrojům EU, není pro české podniky nemožná“, uvedl Tomáš Dub, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, který nad seminářem převzal záštitu. „Zde na ministerstvu jsme připraveni komunikovat potřeby podnikatelského a neziskového sektoru a podávat nové informace“, dodal Tomáš Dub, odpovědný na MZV nejen za ZRS, ale také za obchodní diplomacii a vztahy ČR s mimoevropskými zeměmi.

Zvukový záznam přednášek a prezentace jednotlivých řečníků jsou nyní volně k dispozici na stránkách PPZRS.

Zveřejněno 30.11.2010